Vyhledávání

Kontakt

Právo a spravedlnost i pro vás.

j.faust@seznam.cz

Prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením.

 

2.3 Prožitky spojené s gynekologickým vyšetřením
U děvčat či žen, které poprvé gynekologické vyšetření absolvují, se nejednou vyskytují negativní prožitky, jako je strach, úzkost, stud někdy i zahanbení a dochází k porušení jejich intimity. V této kapitole bychom si stručně měli něco o nejčastěji vyskytujících se sdělit.
2.3.1 Strach a úzkost
Oba z těchto emočně zabarvených prožitků jsou podnícené pocitem ohrožení. V podstatě jde o obranné formy organismu, za nimiž stojí pud sebezáchovy.
Strach bychom mohly definovat jako „nepříjemný prožitek vázaný na určitý předmět nebo situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohrožení.“ Ohrožení může být dvojího druhu, vnitřní (např. obava, že něco nezvládnu) nebo vnější (např. vstup do ordinace). Strachem vyjadřujeme nepříjemný pocit, při kterém se bojíme, co přijde nebo by mohlo přijít. Mnoho je ovlivněno tím, jak člověk situaci, kterou strach vyvolává, vnímá. U dívek může být předmětem strachu celá řada věcí. V našem případě jde o strach především z nepříjemných lékařských zákroků. Nejednou komplikuje diagnostiku a léčbu. Předmětem strachu může být např. bolest, kterou zná z některých vyšetření či z vyprávění nebo také strach z nepříznivého výsledku vyšetření či z následného léčení. Psychické rozpoložení může být někdy umocněno i nevhodnou atmosférou čekárny a ambulance. (Zacharová, 2007)
Zdroj strachu může pramenit z:
• Vrozené přecitlivosti na silnější zevní podněty
• Úzkostlivá výchova
• Přehnané zdůrazňování zdravotních rizik
• Vyprávění strašidelných historek (zvláště u dětí)

• Strašení lékařem, injekcemi, pobytem v nemocnici
• Sdělování nepříjemných zážitků a zkušeností s léčbou a zdravotníky.
Strach běžně může přecházet v úzkost a naopak, nejsou oddělitelné z důvodu, že se vzájemně podmiňují a splývají. Čím více je člověk úzkostlivý, tím více situaci vnímá jako nebezpečnou a reaguje s větším strachem. Úzkost nemá předmět a nemůžeme si být vědomy, co ji způsobuje, je neurčitá, přesto mnohdy silná. Úzkost na rozdíl od strachu definujeme jako nepříjemný stav a prožitek, ale neuvědomujeme si její vyvolávající příčinu. „Je reakcí na tušení a neznámé nebezpečí. Bývá většinou nepříjemnější než strach, neboť očekávání něčeho nepříjemného a neznámého je horší než událost sama.“ Způsob, jakým jednat s dívkou, která prožívá strach a úzkost, není snadný. Vždy záleží na profesionálním přístupu, chování a jednání zdravotníků, ale i rodiny. (Zacharová, 2007)

Stud
Stud je charakterizován jako konfrontace osobního nedostatku či neúspěchu se sociálním okolím. (Nakonečný, 2000) Projevuje se zejména u člověka, který pociťuje své vlastní „Já“ jako objekt zvýšené pozornosti druhých a zároveň když také cítí, že toto vyzdvižení je spojeno s porušením nějaké normy. Pocit studu je spojován zejména s tělesnou nahotou, kterou si člověk vykládá jako upřenou vyhrocenou pozornost okolí se současným pocitem svého ponížení. To může být odhaleno jen za zvláštních okolností, aniž by se naše „Já“ porušilo. (Simmel, 2006) „Stud je původně patrně reakcí na nedobrovolné obnažení genitálií (téměř ve všech kulturách jsou zakrývány), ale později se tento pocit přesouval na nechtěné obnažení v obrazném smyslu, tj. jedinec pociťoval stud, když bylo odhaleno něco nečestného, co učinil; zvláštním případem je stud ze sebe sama, provázející výčitky svědomí.“ (Nakonečný, 2006)
Zdravotnický pracovník by si měl uvědomit, že veškerá činnost v gynekologické ambulanci zasahuje do soukromí ženy, dotýká se jejího vlastního „Já“. Mnohdy se stává, že si zdravotník neuvědomuje ženiny rozpaky, s nimiž některé choulostivé informace může sdělovat. S časem se k těmto věcem otupuje, přesto je pro ně nutné osvojit si a ctít určitou ohleduplnost a šetrnost. (Zacharová, 2007)Podnětem pro úzkost, obavy, stud a jiné negativní emoce mohou být i různě nevhodné výroky zdravotníka před pacientkou, chybné postupy při stanovení diagnózy či léčby. Škodlivé psychické působení zdravotnického personálu na pacienta se nazývá jako psychická iatrogenie, jejíž příčinou je nejčastěji nedostatek vcítění a nezkušenost zdravotníka.

počítadlo.abz.cz