Z našich ordinací - příběhy žen.

. Zažila jsem doktora, který mě v šestnácti tak dlouho prohlížel klitoris, až jsem se mu tam udělala. Rozbrečela jsem se mu tam tehdy, omlouvala, myslela jsem si, že jsem udělala něco špatnýho, když jsem dopustila vzrušení.On na to jen to, že to je v pořádku,že jsem zdravá a správně reaguji...

Má partnerka byla nedávno na operaci. Když ji sanitář přivezl na "přípravnu", tak ji nechal vylézt na operační lůžko a řekl ji ať se svlékne do naha, potom se postavil se založenýma rukama asi metr od ní a díval se jak se svléká. Ani se nesnažil předstírat, že se dívá jinam. Prostě na ni "civěl" jako na televizi.

Bohužel já na paní doktorku Pavlů moc dobré vzpomínky nemám. Jako náctiletá jsem měla neurčené břišní bolesti a tím pádem jsem byla odeslána i na gynekologii. Byla to má první návštěva u gynekologa vůbec a hrozně jsem se bála. Doprovázela mne matka, která se mi vysvětlila jak to asi bude probíhat. Logicky jsem se před prohlídku opravdu důkladně umyla a připravila. Během vyšetření byla paní doktorka velice nepříjemná, nedovolila matce, aby mě doprovodila, tudíž jsem se bála ještě víc. Samotné vyšetření bylo bolestivé a nepříjemné. A nakonec mi ještě vynadala za to, že jsem přišla neumytá.. Od slz jsem v tu chvíli opravdu neměla daleko a obávala jsem se další gynekologické prohlídky. Naštěstí už nebyly u ní a možná i proto se nyní gynekologů nebojím.

.

Blanka. Ach jo.. Už vás někdy napadlo, že ani doktoři nejsou vždy úplně neutrální? Jeden (ke kterému už proto nechodím) mi začal "diagnosticky" tak dlouho žmoulat poštěváček a přitom mi "vyšetřoval" vagínu, až jsem se udělala... Byla jsem dlouho bez partnera, mohla to být jen minuta. Ale k tomu to stačilo. Ostuda, trapas... A on se jen tak blbě usmíval.

..někoho takového jsem za celý svůj život nepotkala. Zastupoval mého doktora, ale kdybych to věděla, raději zůstanu se svým gynekologickým trápením doma. Odcházela jsem od něho plná rozpaků a zlosti. Je to velice arogantní doktor, chytá se každého slova, měla jsem sto chutí od něho utéct. Už jen to uvítání, ani jsem se nestačila převléknout, už mě netrpělivě dvakrát volal a jen co jsem vlezla do ordinace, bez nějakého přivítání , jen co jsem udělala krok do ordinace, se mě začal ptát, co mě trápí. Když jsem mu to popsala tak mi to začal stejně vyvracet...A co se týká jeho vyšeteření, že by bylo bezbolestné, se zrovna říct nedá. Takže nikdy více!!!

zažila jsem taky šok na gyndě.Měla jsem problémy a jak jsem byla celá bez sebe tak jsem se stáhla a doktorka se do mě nemohla dostat.Začala mě brutálně plácat po zadku a hulákala na mě,že jí je jasný,že to není jak s chlapem,ale ať se ovládám.Od té doby jsem sice doktora změnila,ale vyšetření špatně snáším a dokonce se mi i stalo,že jsem omdlela přímo v ordinaci.Byla bych ráda,kdyby mi někdo doporučil opravdu lidskýho gynekologa v Brně.

Vážení, můžeme si povídat o tom, jak je vše u gyn. bezbolestné, jak je vše ideální atp. Nicméně můj názor takový není. S hlavou v oblacích, plněně nastudovanými zkušenostmi jsem se jednou- poprve vydala na gyn. prohlídku. Přišla jsem do ordinace, kde by la opravdu "milá" paní doktorka, po uložení na ono gyn. lehátko se mnou začla probírat gyn. anamnézu..V té době mi bylo 17, na otázku, zda jsem již měla styk jsem odpověděla, že ne. To jsem se ale vrhla do jámy lvové, paní doktorka se začla hlasitě smát se slovy "to čekáte na boha?" Nějak jsem nechápala a jen suše polkla. No nic, pak došlo k vyšetření... a z ono stolu jsem už neodcházela jako panna, ale jako člověk, kterej přišel o všechny iluze, nesmírně mě tahle zkušenost mrzí, ale dle slov lékařky "to vše bylo jen pro vaše zdraví, tak mi tu nemusíte bulit". Ne ní to zas tak dávno, aby se mohlo mluvit o totalitní soudružce...všem přeji lepší zkušenost. Já se z toho šoku,ale už asi nevyléčím.

Mně bylo sedmnáct nebo osmnáct a doktor mě na gynekologii prohlížel tak, že jsem krvácela. Tou dobou jsem brala antidepresíva, protože jsem v době dospívání měla hrozné psychické stavy. Doktor se k mojí antidepresívní léčbě a k mojí osobě vůbec vyjadřoval posměšně. Nadával, že se po těch antidepresívech pomalu pohybuju, ale to bylo tím, že na mě zrovna lezla chřipka. A on z toho vyvodil, že jsem nějaký cvok a mentálně retardovaná. Ještě na chodbě jsem se potácela v šoku a hledala nejbližší WC, a nějaká sestra mě upozornila, že mám vzadu zakrvácenou sukni, ale jakým způsobem mi to řekla - jako bych si za to mohla sama. Myslela, že jsem se asi ušpinila od vlastní menstruační krve. A to zrovna ve chvíli, kdy jsem si nepřála, aby na mě někdo mluvil a všímal si mě.

O několik let později jsem se přinutila jít. Vešla jsem do kabinky, kde byly na ceduli nějaké instrukce, tak jsem je začala číst a z ordinace se ozval jekot, ať sebou hodím, kdo prý má na mě čekat. Nevím, proč neměli tu ceduli v čekárně, kde by si to mohl každý v klidu přečíst a včas se podle toho zařídit. Leknutím jsem se rozklepala. Při prohlídce jsem pak měla silný pocit bolesti a doktorka mi ještě vynadala, ať si dám do pořádku nervy, protože jsem nervózní.

Jo, ještě varování, a to před jedním doktorem z Brna - Dr.Texl, mj.ordinuje i v Heliosu, je šovinistické prase, navíc profesionálně totálně neschopný. Byla jsem u něj na pohotovosti v 7.týdnu těhotenství s krvácením, věděla jsem už 2dny z ultrazvuku, že potratím. Prohlásil, že děloha je čistá, že mi vůbec nic není, nevěřil že jsem těhotná! Vyřvával na mě, že ať se tak nedržím, za břicho, že tam mě nic nemůže bolet... radši nebudu popisovat celé setkání s ním, ať mi zas není blbě. Po návratu domů jsem potratila, doléčila jsem se bylinkami, zaplaťpánbůh že je znám, kdyby to zůstalo jen na Texlovi, tak za rohem vykrvácím.

pri poslednej gyn. prehliadke/zmenila som lekara-doteraz lekarka,teraz lekar asi50 rokov/ma lekar vratil spet do kabinky vyzliect sa uplne s tvrdenim ,ze pri vstupnej prehliadke ma musi vysetrit kompletne pri navrate som sa naha posadila oproti nemu,kde sa ma vypytoval na pohlavny styk partnerov a tiez analny styk.po pohovore ma vyzval aby som pristupila knemu a predklonila sa prehliadol ma len ocami akazal vyliezt na stol.potom mi podla mojho nazoru velmi dokladne vysetril hlavne vonkojsie rodidla.po vysetreni som sa postavila a prisli na rad prsia,zase si myslim ze velky doraz kladol na bradavky po tomto vsetkom ma vyzval ,aby som si klakla na postel a co najviac vystrcit zadok.po mojom proteste mi povedal ze to patri do preventivnej prehliadky a on si nemoze dovolitdokladne ma neprehliadnut.zavrela som oci a on mi jednym prstom vysetroval konecnik a druhym vaginu.zijem na dedine kde mame len jedneho gynekologa a tak nemam na vyber po tejto poslednej prehliadke este nieco pisal a ja som sedela do konca naha pripominam ze celu prehliadku som absolvovala uplne naha co sa mi predtim nikdy nestalo lekar mi urcil navtevu za mesiac.podotykam ze nemam ziadne problemi co mam robit zdoverit sa partnerovi,mate podobne problemy pomozte

Musela som sa vyzliecť už v miestnosti sestričky, kde boli ešte dve pacientkytiež nahé. Setrička mi nahej vypísala katru, zmerala tlak, odvážila a poležiačky na lehátku s roztiahnutými nohami zmerala teplotu v pošve. Vraj to lekár vyžaduje. Ležala som tam takto 5 min a sestra mi držala teplomer v pošve.

Lutujem, že som už vtedy odtal neodišla. A samotná prehliadka bola ešte horšia.

Lekár so mnou diskutoval a prezeral si kartu a ja som tam stála nahá. Potom mi v stoji vyšetril prsia. Ohmatal a postláčal aj bradavky, pričom som musela vzpažiť a upažiž ruky. Prehmatal aj pazuchy. Potom som si lahla na kozu a tam mi ďalších 15 min prehmatával prsia a bradavky. potom mi zasunul prstyzároveň do pošvy a konečníka. Druhou rukou prehmatával brucho. potom zaviedol do mňa zrkadlá a urobil stery a pritom vyšetroval prstom aj konečník. Prehliadol aj klitoris, vyhrnul ho z predkožky a krúžil po ňom chví?u prstom. Myslela som, že explodujem, ale našťastie prestal v poslednej chvíli. Určite si to všimol a ja som sa hanbila ako pes. A ešte, (asi aby ma ponížil viac), musela som si na koze klaknúť na kolená a ešte raz mi prstom vyšetril konečník.

Nikde na Slovensku a ani Čechách som takúto gyn. prehliadku nezažila.

Vela gynekologov zneuzíva svoje pacientky a my namiesto toho aby sme sa ozvali čušíme lebo sa hanbíme. Spravíme len tolko že k tomuto gynekologovi viac nejdeme. Ja som na tom tak isto. Nenašla som v sebe odvahu sa na dotyčného gynekologa stažovať. Ani neviem kde a neviem ako by som mu to dokázala, nemám svedka, nikto nebol pri tomto vyšetrení. Asi by som sa len ponížila a zosmiešnila a tomu gynekolovi by sa nestalo nič. Takto pomaly zabúdam a hlavne teraz chodím k stálemu gynekológovi u ktorého sú prehliadky myslím v norme.

AHOJTE VAČŠINA MOJICH KAMARATOK JE NAZORU ,ŽE MUŽI SU JEMNEJŠÍ.JA SI NA MOJHO NEMOŽEM STAŽOVAŤ.NO STÁLE SI NEMOŽEM ZVYKNÚT NA PREVENTÍVNE PREHLIADKY,KDE JE UŇHO ZVYKOM VYŠETROVAŤ PACIENTKU HOLÚ A DOKLADNE,TEDA ZAKAŽDÝM AJ KONEČNÍK.JE VYCHÝRENÝ ODBORNÍK.PRED A PO KAŽDEJ PREVENTÍVKE SOM SPOKOJNÁ ALE PRI VSTUPE DO ORDINACIE ČERVENÁ A MÁM TAKÝ BLBÝ POCIT.

Nejhorší bylo asi těhotenství,kdy jsem stejně jako spousta žen zažila pocit,kdy jste snad jen kus dobytka.

Svlékání v řadě najednou a vyšetření tří v jedné místnosti,zatímco ostatní na vás zírají,opravdu stojí za to :-(

Tohle už si nikdy nenechám líbit-tehdy jsem byla vyplašená holka a bála jsem se ceknout.

A teď bych vám chtěl ukázat,že i jiné obory české medicíny mají problém s etickým chováním a sexuálním obtěžováním.

Tyto stránky jsem vyhledala po svém včerejším zážitku u lékaře, který sice nesouvisí přímo s klystýrem, ale je podobný bezradností pacientky, a tou jsem já. Je mi 38 a již delší dobu trpím problémy s rovnováhou a stálými bolestmi svalů po celém těle. Po nic neřešících návštěvách u obvodních a jiných lékařů jsem se přes asi tři známé propracovala na specializované neurologické pracoviště, kde mi pomohou. Zkrátka, nejsem žádná stydlivka, zažila jsem však pocit naprostého ponížení, kdy jsem byla skoro po celou dobu vyšetření zcela nahá. Již předtím jsem byla neurologicky vyšetřena, měla jsem však na sobě spodní prádlo. Pan doktor, rozhodně mladší než já, mi na mé opakované zoufalé dotazy, jestli musím být zcela nahá vždy odpověděl, že školu snad studoval on a ne já. Přitom stačilo s pochopením říci: ještě chviličku vydržte, hned to bude, je to nutné. Vydržíte hodně, překousnete mnohé, protože potřebujete pomoc. Pan doktor by to měl chápat, inteligenci na to jistě má. Navíc při tomto vyšetření, kde různě pochodujete po místnosti, vysoko zvedáte nohy, pochodujete s předpažením nebo poslepu, se mi několikrát stalo, že přišel jiný lékař či jiná sestra a v kartotéce hledali nečí spis. V duchu jsem si říkala, že za hodinu tam již nebudu a ty lidi už nikdy neuvidím, ale moc to nepomáhalo. Korunou všeho bylo, když jeden z těchto "nevítaných návštěvníků" za sebou nezavřel dveře na chodbu plnou pacientů. Než jsem si zoufalým hlasem vyprosila nápravu,uběhlo několik desítek nekonečných vteřin. Po vyšetření jsem si šla na tu chodbu sednout a počkat na výsledky a dokumenty. Bylo mi strašně pod pohledy těch lidí. Na protější lavici seděl s maminkou chlapec ve věku mého syna, asi dvanáctiletý. Seděl tři metry od dveří ordinace a z jeho pohledu jsem pochopila, že vše viděl. Cestou domů jsem několikrát skoro nabourala. Rozhodla jsem se tom doma manželovi nepovědět, je impulzivní a nevím jak by to řešil. Lékaři by měli mít ještě jeden povinný předmět, o správném přístupu k pacientům, pomohlo by to mnohým z nich.